Vápník korigovaný na albumin
Korekce celkového sérového vápníku (Payneův vzorec)
Výsledek
Korigovaný vápník
Naměřený vápník:
Albumin:
O korekci
Použitý vzorec
Korigovaný vápník = naměřený vápník + 0,8 × (4,0 − albumin)
Vápník v mg/dL a albumin v g/dL. Je-li albumin ≥ 4,0 g/dL, měla by být přímo použita naměřená hodnota vápníku (vzorec by dal klinicky nevýznamnou zápornou korekci).
Interpretace
| Korigovaný vápník | Interpretace |
|---|---|
| < 8,5 mg/dL | Hypokalcemie |
| 8,5–10,5 mg/dL | Normální |
| > 10,5 mg/dL | Hyperkalcemie |
Klinický význam
Přibližně 40–45 % celkového sérového vápníku je vázáno na albumin. Při hypoalbuminemii může být naměřený celkový vápník falešně snížen, zatímco ionizovaný vápník (biologicky aktivní frakce) zůstává normální — stav známý jako pseudohypokalcemie. Albuminová korekce poskytuje odhad fyziologicky aktivního vápníku bez přímého měření ionizovaného vápníku.
Klinický kontext: Tento vzorec je odhad. Ionizovaný vápník (volný Ca²⁺) je zlatým standardem hodnocení biologicky aktivního vápníku, s referenčními hodnotami 4,5–5,3 mg/dL (1,12–1,32 mmol/L). Přímé měření je preferováno před korekcí, je-li dostupné, zejména ve složitějších klinických situacích.
⚠️ Důležitá omezení
- Nikdy neověřen proti ionizovanému vápníku: Původní Payneův vzorec (1973) byl vyvinut bez přímého měření ionizovaného vápníku.
- Nespolehlivý u kriticky nemocných pacientů: acidobazické poruchy (acidóza zvyšuje ionizovanou frakci), sepse a další kritické stavy mění vazbu vápníku na bílkoviny způsobem, který vzorec nepředpovídá.
- Paraproteinemie: u mnohočetného myelomu a jiných dysproteinemií vážou abnormální bílkoviny vápník jinak než albumin — korekce v těchto případech není vhodná.
- Těžká hypoalbuminemie (albumin < 2 g/dL): přesnost korekce výrazně klesá; je třeba přímo změřit ionizovaný vápník.